Vítejte na stránkách nakladatelství Muza Books

Na těchto stránkách si můžete koupit knihu Rebel Hnízdil přímo od jejího nakladatele za zvýhodněnou cenu. Pokud Vás cokoliv zajímá k tématu knihy, napište nám na email muzabooks@gmail.com. Rádi Vám odpovíme.


3 1. 5. 2 0 2 1   V Y C H Á Z Í   K N I H A

REBEL HNÍZDIL

Rozhovory Jana Müllera s MUDr. Janem Hnízdilem aneb S odvahou a humorem v časech dobrých i zlých


Jana Hnízdila znáte jako muže, který vytáhl do boje proti farmaceutickým firmám a lidem ukázal, že prášky jim zdraví nezachrání. Nebo jako muže, který se nebál říct nahlas, že mnozí politici jsou zkrátka a dobře psychopati. V covidu hájil svobodu proti přehnané regulaci a nerozpakoval se jít nejen proti vládě, ale i proti lékařským elitám. Nová kniha Rebel Hnízdil je autobiograficky laděná kniha rozhovorů, které s Janem Hnízdilem vedl novinář Jan Müller. Vznikala formou dialogu na chalupě doktora Hnízdila, kam známý lékař každý víkend prchá, aby mezi svými bylinkami a včelami načerpal síly na práci se svými pacienty a boj proti Babišově vládě.

Hnízdilovy názory jsou mnohdy kontroverzní, ale čtenáři dávají námět k zamyšlení. MUDr. Hnízdil je vtipný a pronikavý glosátor dnešní zvláštní doby. Jako kritik zdravotnického matrixu a lidské hlouposti je nesmlouvavý, ale nebojí se sám jít s vlastní kůží na trh. V knize Jana Müllera vzpomíná na své členství v KSČ, které považuje za své selhání, ale díky němuž pochopil, co dokáže autorita, řád a síla davu. Nebo na své začátky v psychosomatické medicíně, kdy se naučil hledat příčiny nemocí v životě pacientů, a ti se najednou začali uzdravovat. Přiznává, že během covidového období zažil i on sám vážné zdravotní problémy způsobené stresem.

Kniha ale rozhodně není oslavná. Jan Müller s doktorem Hnízdilem často polemizuje - hlavně ohledně jeho názorů na roušky či očkování. Období covidové epidemie se kniha Rebel Hnízdil věnuje podrobně. Hnízdil mluví nikoliv o epidemii covidu, ale "epidemii strachu", která ukázala, že největší nebezpečí pro společnost se skrývá v bezhlavém následování davu.

Současný premiér nám podle Jana Hnízdila předvedl, jak se stát řídí jako firma zvířat: "Když se blíží nebezpečí, dobytek zavře do chlíva a nepustí ven, dokud hrozba nepomine. Nechal zavřít hranice, školy, obchody, živnosti, na ústa nám nasadil roušku. Pak na nás vyplázl jazyk a řekl: Čau lidi! Chtěli jste mě zavřít, tak jsem zavřel já vás!"

Knihy Jana Hnízdila jako Příběhy obyčejného uzdravení nebo Mým maro­dům se staly bestsellery a díky svým blogům na Aktuálně je nejvíce čteným lékařem na internetu.



Ukázky z knihy Rebel Hnízdil:

O svých doktorských začátcích...

"Připadal jsem si jako v práškovacím letadle. Předepisoval spoustu léků, léčil, ale pacienti se mi stále vraceli, neuzdravovali se, jejich stonání jsem nerozuměl. Pak jsem asi před dvaceti lety objevil psychosomatickou medicínu, naučil se hledat příčiny nemocí v jejich životě. Pacienti se začali uzdravovat. V tu chvíli jsem ale přestal vykazovat požadovaný počet bodů pro zdravotní pojišťovnu a byl z letadla odejit."

Jak mu covid skoro zničil lékařskou praxi...

"Dlouhou dobu byl přetlak pacientů obrovský. Dokonce jsem musel na web vyvěsit oznámení: "Lituji, moje kapacita je zcela vyčerpaná. Čekací doba několik měsíců. Využijte prosím konzultace kolegů." Pak přišel koronavirus. Lidi dostali strach vytáhnout paty z domova. Přestali chodit nejen ke mně, stejně na tom byla kamarádka gynekoložka, kolegyně z ORL, většina doktorů... Lidi péči potřebují, ale bojí se chodit. Z obavy, že se nakazí koronavirem, kterým se prakticky nikdo nenakazil. Výpadek pacientů ustojí velká nemocnice, stát ji zadotuje. Nám nikdo nic nedá. Hnízdo zdraví není Čapí hnízdo. Pro malou soukromou praxi, navíc bez pojišťoven, stačí výpadek dva měsíce a už v tom lítáme. V nejhorších týdnech jarní pandemie chodilo místo desítek lidí náhle jen jeden, dva pacienti týdně. Vítal jsem je, jakoby prolomili blokádu Stalingradu. Dával jim slevu za statečnost."

O členství v KSČ...

Z členství ve straně mám jednu vzpomínku, za kterou se mimo řádně stydím. Vidím to, jakoby to bylo včera: aula chirurgické kliniky, zasedání stranické organizace na lékařské fakultě. Jedním z bodů programu bylo potrestání soudružky doktorky, která ztratila stranickou legitimaci. To bylo jako spáchat hrdelní zločin. Té paní doktorce přitom zloděj v parku na Karláku vytrhl kabelku. Měla v ní peníze, občanku a stranickou legitimaci. Ve stanovách se psalo, že když si soudruh legitimaci nehlídá a nebrání, tak musí být potrestán. Nevěřil jsem vlastním uším. Taková pitomost. Jako medicínské ucho, student ve druháku, jsem seděl vedle ctihodných profesoru a docentů, čekal, že to smetou ze stolu. Všichni zvedli ruku pro potrestání. Dodnes se za to stydím. Na té příhodě jsem pochopil, co dokáže autorita, řád a síla davu. Proč Němci tak snadno zvedali ruce k pozdravu Sieg Heil."

 Jak Karel Čapek předpověděl covid...

Honza vzpomíná na Čapkovu Bílou nemoc, kterou napsal v před­večer druhé světové války. S pozoruhodnou jasnozřivostí stvořil náš spisovatel před osmdesáti letypříběh o tajemné chorobě pocháze­jící z Číny. "V Čapkově knize strach z nemoci umetl cestu diktátorům. Čapek varoval před nástupem nacismu, ale je to jakoby psal o dnešním koronaviru. Největší nebezpečí pro společnost se podle Čapka skrývá ve fanatickém následování davu, v nahrazení kritického myšlení idejemi vůdců. Ukazuje, jak snadné je nakazit lidi epidemií strachu. A že tou epidemií jsou nejvíc zasaženi ti nahoře. A jak ten blog vyšel, volal mi jeden novinář, a napsal mi: Pane doktore, trefil jste to na tisíc procent. Mám to potvrzeno z Krizového štábu, že Babiš je opravdu v panické úzkosti, že se ani tak nebojí o stát a ekonomiku, že se bojí hlavně o sebe. Prostě se strašně bojí smrti. Takže jak izoloval sám sebe, izoloval i stát, zavřel hranice, školy, domovy důchodců...

O pacientovi s pistolí...

"Ptám se pacientů na jednoduché otázky. Jak pracujete, jak žijete, jaké máte vztahy s rodiči, vztahy s partnery, vztahy s dětmi, pořád mám těch stejných patnáct otázek. A trvám na tom, aby odpovídali jasně a stručně. Těch patnáct otázek máme pak s pacientem za deset minut hotových. Žvanění mě nezajímá. Ke mně opravdu často přichází lidé, kterým nikde jinde nepomohli, lidi maniodepresivní, násilníci, dokonce vrazi - a já je musím umět zpacifikovat. Musím z nich dostat to, co je potřeba. Do Hnízda zdraví za mnou přijel třeba chlap, namakaný, holohlavý, a jak si sundával sako, tak si odložil taky pouzdro s beretou. Prostě přišel k doktorovi a odložil si pistoli, jako si někdo jiný odkládá klobouk. Psychopat to byl jasný. Ale to samozřejmě musíš opatrně. Je fajn být důrazný, mít autoritu, ale nechceš ho vytočit, když má u sebe bouchačku. Tak jsem se ho zeptal, jestli to má služební. A on říká: ,Ne, to je moje soukromá. Ale nebojte, pane doktore, mám na to papíry."